|
Jūrmala
Jelgava
Bauska
Rundāle
Jēkabpils
Region
Zemgale je nížinatá oblast, táhnoucí se přibližně mezi
řekou Daugavou a lotyšsko-litevskou hranicí. Oblast tvoří
širší zázemí Rigy, táhne se však až daleko na východ k
Daugavpilsu. Největším městem Zemgale je Jelgava. Od jihu
k severu protéká regionem řeka Lielupe
("Velká řeka"). Oblast je typická
intenzivní zemědělskou výrobou, sídlí tu také řada
významných průmyslových podniků. Do Zemgale na této stránce
řadíme i místa, která se nacházejí v okolí Rigy, byť
jsou již za hranicí vlastního Zemgale.
Jūrmala
Podlouhlé
přímořské letovisko (foto),
táhnoucí se v délce 30 kilometrů západně od Rigy, je
pátým největším lotyšským městem. V překladu znamená
"pobřeží"; název vznikl zkrácením původního
"Rīgas Jūrmala", tedy Rižské pobřeží. Jūrmala,
kde žije asi 56 tisíc obyvatel, se někdy nazývá Baltská
Riviéra. Místo je vhodné pro léčebné pobyty i pro
dovolené rodin s dětmi. Severní okraj Jūrmaly
lemuje pobřeží Rižského zálivu (Rīgas
jūras līcis), zatímco podél jižního teče řeka
Lielupe, která mezi
Rigou a Jūrmalou ústí do moře. Jūrmala se dělí na
15 hlavních čtvrtí, které jsou seřazeny za sebou od západu
k východu. Téměř každá čtvrť má svou železniční
zastávku, z níž jezdí každých 10-30 minut vlaky do Rigy.
Ještě
na počátku 19. století stálo v místě dnešní Jūrmaly pouze několik malých sídel (zárodků dnešních čtvrtí).
Pak však nastal obrovský rozmach v souvislosti s nově
vybudovanými rekreačními objekty. Již z dřívějška
známé minerální prameny začali využívat hosté z celého
carského Ruska. Léčit a rekreovat se sem jezdili i vysocí státní
úředníci a důstojníci ruské armády. V roce 1877 bylo
vybudováno železniční spojení Riga-Jūrmala a roku 1920
se Jūrmala oficiálně stala městem. Rozkvět Jūrmaly
pokračoval jak v meziválečném období, tak i za sovětské
éry. Tehdy byla Jūrmala oblíbená i mezi nejvyššími
komunistickými funkcionáři. Městem se Jūrmala stala roku 1959. V devadesátých letech Jūrmala
zažila úpadek dřívější slávy, především v důsledku
rozpadu SSSR a znečištění Rižského zálivu průmyslovými
odpady. V posledních letech však obliba Jūrmaly
znovu výrazně vzrostla, a to i díky zlepšené kvalitě mořské
vody.
Na
západním okraji ležící Ķemeri je nejstarší čtvrtí Jūrmaly. Nachází se poněkud
dále od přímořského Nového
Ķemeri (Jaunķemeri).
Zajímavostí obou čtvrtí jsou rezidence, sanatoria a bahenní
lázně, ale hlavně národní
park Ķemeri
(Ķemeri nacionālais
parks), jeden ze tří lotyšských národních parků.
Mezi
nejstarší části Jūrmaly patří také nedaleká Sloka, z níž vybíhá k moři čtvrť Kauguri. V sousedním Vaivari
se nachází areál nového sladkovodního koupaliště Nemo. Místo je vhodné pro léčebné pobyty i pro dovolené rodin
s dětmi. tobogánem a brouzdališti pro děti. Ke koupališti
přiléhá kempink, nedaleko je i krásná písčitá pláž a
večer tu probíhají diskotéky. Přes klidné čtvrti Asari,
Melluži a Pumpuri se
odtud dostanete do Nového
Dubulti (Jaundubulti).
Zde stojí spousta lázeňských hotelových komplexů, tenisové
kurty a rovněž Jūrmalské muzeum historie tenisu. V sousedním
Dubulti se nachází
ohyzdná, monstrózní budova nádraží, postavená za sovětské
éry.
Centrem
současné Jūrmaly je Majori.
Na ul. Jomas tu sídlí nejen informační kancelář, ale i
stylové restaurace, kavárny, zmrzlinárny a obchody. V Majori
najdeme také městské muzeum, kino a samozřejmě řadu hotelů.
Své letní sídlo v Majori vlastnil i slavný lotyšský básník
Jānis Rainis,
který tu roku 1929 zemřel. Dnes se v Rainisově vile nachází
muzeum věnované jeho životu a tvorbě. Další čtvrtí je Dzintari, proslulé svou koncertní halou. V létě (hlavně v
červenci) se tu konají koncerty lotyšské a ruské klasické
i populární hudby. Přes Bulduri,
kde byl nově vybudován gigantický sladkovodní aquapark s několika
tobogány, se lze dostat do nejvýchodnější jūrmalské
čtvrti Lielupe,
ležící při ústí stejnojmenné řeky do moře. Stojí tu
obrovský sportovní komplex fitness-center, gymnastických hal
a krytých i otevřených tenisových kurtů. Na nich se několikrát
konaly i zápasy Davisova poháru.
Informační
kancelář sídlí v Jūrmale ve čtvrti Majori na Jomas iela 42.
Další
informace: www.jurmala.lv,
www.jurmalatour.lv
Jelgava
Čtvrté
největší lotyšské město leží na řece Lielupe
asi 45 kilometrů na jihozápad od Rigy. Slavná historie
Jelgavy se váže ke Kuronskému vévodství, jehož byla hlavním
městem. Jelgava má 63 tisíc obyvatel a je významným střediskem
strojírenského průmyslu i důležitou dopravní křižovatkou.
První
zmínka o Jelgavě pochází z roku 1265, kdy byl na ostrově
uprostřed řeky Lielupe postaven dřevěný hrad. Od 16. století
byla Jelgava hlavním městem Kuronského vévodství (městem
je od roku 1573), které tehdy sahalo podstatně dále než dnešní
Kuronsko a krátce dokonce vlastnilo dvě zámořské kolonie.
Roku 1775 byla ve městě založena univerzita Academia
Petrina (pojmenovaná podle zakladatele, posledního kuronského
vévody Petra Birona),
jejíž věhlas dosahoval pověsti univerzity v estonském Tartu.
Jelgava si uchovala svůj význam i po obsazení Kuronska Ruskem
roku 1795. Roku 1895 zazněla v Jelgavě na svátku
písní poprvé
píseň Bože, žehnej
Lotyšsku, dnešní lotyšská hymna.
Nejvýznamnější
historickou památkou je určitě barokní
palác
na břehu Lielupe, který nechala roku 1738-63 postavit ruská
carevna Anna Ivanovna. Stejně jako nedaleký zámek Rundāle
jej navrhl italský architekt Bartolomeo Francesco Rastrelli. V suterénu
se nachází hrobka s ostatky kuronských vévodů.
Informační
kancelář sídlí v Jelgavě na Lielā iela 6.
Další
informace: www.jelgava.lv
Bauska
Malé
město Bauska se nachází asi 65 kilometrů jižně od Rigy
nedaleko litevské hranice na hlavní silnici Riga-Vilnius. Žije
tu asi 11 tisíc obyvatel.
Bauska
byla založena v 15. století nad soutokem řek Mūsa
a Mēmele, které dále tečou jako Lielupe.
Nejdůležitější památkou je zřícenina
hradu,
postaveného rovněž v 15. století. Hrad sloužil jako přechodné
sídlo kuronských vévodů. I dnes je dobře vidět, jak masivní
byly jeho zdi, než byl za severní války roku 1706 zničen.
Informační
kancelář sídlí v Bausce na Slimnīcas iela 7.
Další
informace: www.bauska.lv
Rundāle
Malá
vesnice se nachází asi 10 km západně od Bausky při silnici
na Eleju. Místní obyvatelé právem tvrdí, že místní palác
je nejkrásnější v Lotyšsku. Byl postaven v barokním
slohu ve dvou fázích v letech 1736-40 a 1764-67. Pro
kuronského vévodu Ernesta Johanna Birona jej navrhl italský
architekt Bartolomeo Francesco Rastrelli, který projektoval i
Zimní palác v Sankt Peterburgu. K nejkrásnějším
ze 138 místností interiéru
patří Zlatý a Bílý sál, oba s nádhernou výzdobou, dále
dvě Porcelánové komnaty s výzdobou z japonského a
čínského porcelánu a Růžová komnata. Jižně od paláce
se rozprostírá francouzský park.
Další
informace: www.rpm.apollo.lv
Jēkabpils
Významné
regionální centrum s 28 tisíci obyvateli leží na
Daugavě asi 90 km severozápadně od Daugavpilsu. Město bylo
založeno kuronským vévodou Jakubem (Jēkab,
odtud název města) až v 17. století. Již dříve však
existovalo na druhém (pravém) břehu řeky město a hrad
Krustpils, od roku 1962 součást Jēkabpilsu, jehož
centrum leží na levém břehu Daugavy.
Nejvýznamnější
historickou památkou města je hrad
Krustpils,
založený roku 1237, který byl v letech 1940-94 základnou
sovětské armády. Dnes v něm sídlí malé historické
muzeum. Ve městě se nachází také skanzen.
Informační
kancelář sídlí v Jēkabpilsu na Vecpilsētas laukums 3.
Další
informace: www.jekabpils.lv
Jūrmala
Jelgava
Bauska
Rundāle
Jēkabpils
|
