Česko-lotyšský spolek

Úvodní stránka

O Česko-lotyšském spolku

Aktuálně

Informace o Lotyšsku

Fotogalerie

Publikace o Lotyšsku

Staňte se naším členem

Články

Archiv

Zajímavé odkazy

Napište nám

 

Zemgale a okolí Rigy

Jūrmala  Jelgava  Bauska  Rundāle  Jēkabpils

 

Region Zemgale je nížinatá oblast, táhnoucí se přibližně mezi řekou Daugavou a lotyšsko-litevskou hranicí. Oblast tvoří širší zázemí Rigy, táhne se však až daleko na východ k Daugavpilsu. Největším městem Zemgale je Jelgava. Od jihu k severu protéká regionem řeka Lielupe ("Velká řeka"). Oblast je typická intenzivní zemědělskou výrobou, sídlí tu také řada významných průmyslových podniků. Do Zemgale na této stránce řadíme i místa, která se nacházejí v okolí Rigy, byť jsou již za hranicí vlastního Zemgale.

Jūrmala

Podlouhlé přímořské letovisko (foto), táhnoucí se v délce 30 kilometrů západně od Rigy, je pátým největším lotyšským městem. V překladu znamená "pobřeží"; název vznikl zkrácením původního "Rīgas Jūrmala", tedy Rižské pobřeží. Jūrmala, kde žije asi 56 tisíc obyvatel, se někdy nazývá Baltská Riviéra. Místo je vhodné pro léčebné pobyty i pro dovolené rodin s dětmi. Severní okraj Jūrmaly lemuje pobřeží Rižského zálivu (Rīgas jūras līcis), zatímco podél jižního teče řeka Lielupe, která mezi Rigou a Jūrmalou ústí do moře. Jūrmala se dělí na 15 hlavních čtvrtí, které jsou seřazeny za sebou od západu k východu. Téměř každá čtvrť má svou železniční zastávku, z níž jezdí každých 10-30 minut vlaky do Rigy.

Ještě na počátku 19. století stálo v místě dnešní Jūrmaly pouze několik malých sídel (zárodků dnešních čtvrtí). Pak však nastal obrovský rozmach v souvislosti s nově vybudovanými rekreačními objekty. Již z dřívějška známé minerální prameny začali využívat hosté z celého carského Ruska. Léčit a rekreovat se sem jezdili i vysocí státní úředníci a důstojníci ruské armády. V roce 1877 bylo vybudováno železniční spojení Riga-Jūrmala a roku 1920 se Jūrmala oficiálně stala městem. Rozkvět Jūrmaly pokračoval jak v meziválečném období, tak i za sovětské éry. Tehdy byla Jūrmala oblíbená i mezi nejvyššími komunistickými funkcionáři. Městem se Jūrmala stala roku 1959. V devadesátých letech Jūrmala zažila úpadek dřívější slávy, především v důsledku rozpadu SSSR a znečištění Rižského zálivu průmyslovými odpady. V posledních letech však obliba Jūrmaly znovu výrazně vzrostla, a to i díky zlepšené kvalitě mořské vody.

Na západním okraji ležící Ķemeri je nejstarší čtvrtí Jūrmaly. Nachází se poněkud dále od přímořského Nového Ķemeri (Jaunķemeri). Zajímavostí obou čtvrtí jsou rezidence, sanatoria a bahenní lázně, ale hlavně národní park Ķemeri (Ķemeri nacionālais parks), jeden ze tří lotyšských národních parků.

Mezi nejstarší části Jūrmaly patří také nedaleká Sloka, z níž vybíhá k moři čtvrť Kauguri. V sousedním Vaivari se nachází areál nového sladkovodního koupaliště Nemo. Místo je vhodné pro léčebné pobyty i pro dovolené rodin s dětmi. tobogánem a brouzdališti pro děti. Ke koupališti přiléhá kempink, nedaleko je i krásná písčitá pláž a večer tu probíhají diskotéky. Přes klidné čtvrti Asari, Melluži a Pumpuri se odtud dostanete do Nového Dubulti (Jaundubulti). Zde stojí spousta lázeňských hotelových komplexů, tenisové kurty a rovněž Jūrmalské muzeum historie tenisu. V sousedním Dubulti se nachází ohyzdná, monstrózní budova nádraží, postavená za sovětské éry.

Centrem současné Jūrmaly je Majori. Na ul. Jomas tu sídlí nejen informační kancelář, ale i stylové restaurace, kavárny, zmrzlinárny a obchody. V Majori najdeme také městské muzeum, kino a samozřejmě řadu hotelů. Své letní sídlo v Majori vlastnil i slavný lotyšský básník Jānis Rainis, který tu roku 1929 zemřel. Dnes se v Rainisově vile nachází muzeum věnované jeho životu a tvorbě. Další čtvrtí je Dzintari, proslulé svou koncertní halou. V létě (hlavně v červenci) se tu konají koncerty lotyšské a ruské klasické i populární hudby. Přes Bulduri, kde byl nově vybudován gigantický sladkovodní aquapark s několika tobogány, se lze dostat do nejvýchodnější jūrmalské čtvrti Lielupe, ležící při ústí stejnojmenné řeky do moře. Stojí tu obrovský sportovní komplex fitness-center, gymnastických hal a krytých i otevřených tenisových kurtů. Na nich se několikrát konaly i zápasy Davisova poháru.

Informační kancelář sídlí v Jūrmale ve čtvrti Majori na Jomas iela 42.

Další informace: www.jurmala.lv, www.jurmalatour.lv

Jelgava

Čtvrté největší lotyšské město leží na řece Lielupe asi 45 kilometrů na jihozápad od Rigy. Slavná historie Jelgavy se váže ke Kuronskému vévodství, jehož byla hlavním městem. Jelgava má 63 tisíc obyvatel a je významným střediskem strojírenského průmyslu i důležitou dopravní křižovatkou.

První zmínka o Jelgavě pochází z roku 1265, kdy byl na ostrově uprostřed řeky Lielupe postaven dřevěný hrad. Od 16. století byla Jelgava hlavním městem Kuronského vévodství (městem je od roku 1573), které tehdy sahalo podstatně dále než dnešní Kuronsko a krátce dokonce vlastnilo dvě zámořské kolonie. Roku 1775 byla ve městě založena univerzita Academia Petrina (pojmenovaná podle zakladatele, posledního kuronského vévody Petra Birona), jejíž věhlas dosahoval pověsti univerzity v estonském Tartu. Jelgava si uchovala svůj význam i po obsazení Kuronska Ruskem roku 1795. Roku 1895 zazněla v Jelgavě na svátku písní poprvé píseň Bože, žehnej Lotyšsku, dnešní lotyšská hymna.

Nejvýznamnější historickou památkou je určitě barokní palác na břehu Lielupe, který nechala roku 1738-63 postavit ruská carevna Anna Ivanovna. Stejně jako nedaleký zámek Rundāle jej navrhl italský architekt Bartolomeo Francesco Rastrelli. V suterénu se nachází hrobka s ostatky kuronských vévodů.

Informační kancelář sídlí v Jelgavě na Lielā iela 6.

Další informace: www.jelgava.lv

Bauska

Malé město Bauska se nachází asi 65 kilometrů jižně od Rigy nedaleko litevské hranice na hlavní silnici Riga-Vilnius. Žije tu asi 11 tisíc obyvatel.

Bauska byla založena v 15. století nad soutokem řek Mūsa a Mēmele, které dále tečou jako Lielupe. Nejdůležitější památkou je zřícenina hradu, postaveného rovněž v 15. století. Hrad sloužil jako přechodné sídlo kuronských vévodů. I dnes je dobře vidět, jak masivní byly jeho zdi, než byl za severní války roku 1706 zničen.

Informační kancelář sídlí v Bausce na Slimnīcas iela 7.

Další informace: www.bauska.lv

Rundāle

Malá vesnice se nachází asi 10 km západně od Bausky při silnici na Eleju. Místní obyvatelé právem tvrdí, že místní palác je nejkrásnější v Lotyšsku. Byl postaven v barokním slohu ve dvou fázích v letech 1736-40 a 1764-67. Pro kuronského vévodu Ernesta Johanna Birona jej navrhl italský architekt Bartolomeo Francesco Rastrelli, který projektoval i Zimní palác v Sankt Peterburgu. K nejkrásnějším ze 138 místností interiéru patří Zlatý a Bílý sál, oba s nádhernou výzdobou, dále dvě Porcelánové komnaty s výzdobou z japonského a čínského porcelánu a Růžová komnata. Jižně od paláce se rozprostírá francouzský park.

Další informace: www.rpm.apollo.lv

Jēkabpils

Významné regionální centrum s 28 tisíci obyvateli leží na Daugavě asi 90 km severozápadně od Daugavpilsu. Město bylo založeno kuronským vévodou Jakubem (Jēkab, odtud název města) až v 17. století. Již dříve však existovalo na druhém (pravém) břehu řeky město a hrad Krustpils, od roku 1962 součást Jēkabpilsu, jehož centrum leží na levém břehu Daugavy.

Nejvýznamnější historickou památkou města je hrad Krustpils, založený roku 1237, který byl v letech 1940-94 základnou sovětské armády. Dnes v něm sídlí malé historické muzeum. Ve městě se nachází také skanzen.

Informační kancelář sídlí v Jēkabpilsu na Vecpilsētas laukums 3.

Další informace: www.jekabpils.lv

 

Jūrmala  Jelgava  Bauska  Rundāle  Jēkabpils

NAVRCHOLU.cz