|
Název
"Lotyšsko" Státní vlajka Státní znak Státní hymna Přírodní symboly
Název
"Lotyšsko"
Název vznikl z pojmenování jednoho z baltských kmenů, Latgalů
(lotyšsky latgaļi, latinsky Lettigalli nebo Letti). Ti byli jedním z hlavních kmenů, z nichž
později vznikl lotyšský národ.
Státní vlajka
|
Státní vlajka Lotyšska je tvořena dvěma podélnými
tmavočervenými pruhy, mezi nimiž je užší bílý pruh (poměr 2:1:2). Poměr
stran vlajky je 1:2.
Karmínově tmavočervená barva symbolizuje
krev prolitou v minulých dobách, bílá pravdu, právo a čest.
Tmavočervená barva je ve světě někdy nazývána jako "lotyšská
červeň" a odlišuje lotyšskou vlajku od podobné vlajky rakouské. Bílá
a karmínová se staly národními barvami již v době, kdy Lotyšsko
s jižním Estonskem tvořily dohromady jeden celek zvaný Livonsko.
První zmínka o lotyšské vlajce pochází
již ze 13. století, kdy pod ní bojovaly lotyšské kmeny proti estonským.
Na základě historických pramenů byla současná podoba vlajky navržena v
roce 1917 lotyšským umělcem Ansisem Cīrulisem. Za státní vlajku si ji Lotyši vybrali v
červnu 1921, během pádu Sovětského svazu byla vlajka znovu zavedena
v únoru 1990.
|
|
Státní znak
Lotyšský státní znak
obsahuje několik lotyšských národních symbolů. Existují tři verze znaku: velká,
na níž erb drží z každé strany jeden lev a pod znakem se nachází ratolest
převázaná lotyšskou trikolórou, střední s erbem a ratolestí a malá, kterou
tvoří pouze vlastní erb.
|
Lotyšskou
státnost na znaku představuje slunce v hodní polovině erbu. Tuto
stylizovanou podobu slunce používali jako své rozlišovací označení
lotyšské vojenské oddíly (tzv. lotyšští střelci - latviešu strēlnieki) za 1. světové
války. Slunce na erbu
má od té doby 17 paprsků, což symbolizuje 17 tehdejších lotyšských okresů
(rajoni). Tři hvězdy nad erbem symbolizují jednotu tří
historických zemí Lotyšska: spojené Kurzemsko (Kurzeme) se
Zemgalskem (Zemgale), Vidzemsko (Vidzeme) a Latgalsko (Latgale).
Symboliku historických zemí mají i dva lvi v dolní části erbu. Červený
lev vlevo představuje Kurzeme a Zemgale. Lva používala na
svých uniformách již v 16. století vojska tehdejšího Kuronského
vévodství. Stříbrný, okřídlený lev s orlí hlavou vpravo symbolizuje Latgale
a Vidzeme. I tento lev se poprvé objevil v 16. století, kdy
obě země ovládal polsko-litevský stát.
|
|
Státní hymna
Lotyšská národní hymna se jmenuje "Bože, žehnej
Lotyšsku" ("Dievs, svētī Latviju"). Slova i melodii
lotyšské hymny vytvořil v roce 1873 skladatel Kārlis Baumanis. Ve stejném roce se tato píseň prvně
zpívala na Svátcích písní v Rize. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1918 se
stala lotyšskou státní hymnou.
Text lotyšské státní hymny:
Dievs, svētī Latviju, mūs‘
dārgo tēviju,
svētī jel Latviju, ak,
svētī jel to! :|
|: Kur latvju meitas zied, kur latvju
dēli dzied,
laid mums tur laimē diet, mūs‘
Latvijā!
Přírodní symboly
Lotyšskou "matkou
řek" či "osudovou" řekou je Daugava. Je dlouhá
1 020 kilometrů, z toho 375 kilometrů na lotyšském území.
Řeka byla již ve starověku a v pohanských dobách významnou sídelní osou a
vedly tudy obchodní cesty o Baltského moře k Černému moři. Ve středověku a
raném novověku tvořila řeka přirozenou hranici mezi oblastmi Kurzeme
a Zemgale na straně jedné a Vidzeme a Latgale na
straně druhé.
Lotyšským národním stromem je, podobně jako u nás,
lípa (lotyšsky liepa, latinsky Tilia), a dále dub (lotyšsky ozols,
latinsky Quercus). Oba stromy jsou typické pro původní lesy
rozsáhlých lotyšských nížin (dnes z velké části přeměněných na pole či
louky) a jejich části byly odpradávna používány v lidové medicíně. V lidové
slovesnosti a folkloru, který má kořeny v pohanských dobách, byla lípa
symbolem ženského a dub mužského elementu. Oba stromy jsou v národních
písních často zmiňovány jako metonymie lotyšské přírody.
Lotyšskou národní květinou je sedmikráska (lotyšsky pīpene, latinsky Leucanthemum
vulgare). Ta je
v Lotyšsku typickou součástí lučních společenstev. Na jihu Lotyšska a
v nížinách kvete koncem června a v červenci, na severu země a ve
vysočinách v srpnu. Květy sedmikrásky se v Lotyšsku často používají
k dekoraci.
Lotyšským národním ptákem je konipas bílý (lotyšska baltā cielava, latinsky Motacilla
alba). V Lotyšsku se tento pták vyskytuje od dubna do října, na zimu odlétá
na jih Evropy a do Afriky. Typické je pro něj vrtění ocasem za letu.
Konipas obvykle hnízdí v trámech a okapech budov nebo mezi naskládaným
dřívím.
Název
"Lotyšsko" Státní vlajka Státní znak Státní hymna Přírodní symboly
|
