Národnosti

Vývoj národnostního složení obyvatel Lotyšska

Lotyšsko je národnostně velmi heterogenní stát. Ve srovnání s většinou středoevropských zemí, kde se podíl dominantní národnosti blíží 100 %, je podíl Lotyšů ve své vlastní zemi velmi nízký. Tradiční národností konkurenci představují již po několik staletí Rusové. Hlavní příčinou současného nízkého podílu Lotyšů na celkovém počtu obyvatel Lotyšska je však samozřejmě především sovětská okupace. Během ní byly statisíce režimu nepohodlných osob deportovány z Lotyšska do jiných částí Sovětského svazu (především do střední Asie a na Dálný Východ). Opačným směrem, tedy do Lotyšska, proudily stovky tisíc obyvatel ruské národnosti, méně pak obyvatelstvo jiných národností Sovětského svazu. Jednalo se většinou o rodiny vojáků či vysoce postavených partajních prominentů. V důsledku toho poklesl podíl Lotyšů ve vlastní zemi z původních 3/4 na začátku 2. světové války na něco přes 50 % koncem 80. let 20. století. Podíl Rusů se naopak ve stejném období zvýšil z 1/10 na 1/3. V 90. letech došlo k mírnému obratu tohoto nepříznivého trendu, takže v roce 2000 tvořili Lotyši již 57,5 % a Rusové "jen" 29,5 %.

Po Lotyších a Rusech následují s odstupem další národnosti. Bělorusové se podílejí na celkovém počtu obyvatel asi 4,1 %, Ukrajinci 2,7 %. I u těchto národností došlo ve 2. polovině 20. století k růstu jejich zastoupení. Relativně stabilní podíl vykazují Poláci (kolem 2,5 %) a Litevci (mezi 1 a 1,5 %). Od meziválečného období naopak výrazně poklesl podíl Němců a Židů. Němci byli z Lotyšska částečně vysídleni před zahájením 2. světové války, částečně pak po jejím konci. Během války stihla nacistická armáda prakticky vyhladit židovskou komunitu, která byla tehdy třetí nejpočetnější lotyšskou národností. Z původních téměř 100 tisíc Židů klesl jejich počet na dnešních cca 10 tisíc.

Vývoj zastoupení národnostních skupin v Lotyšsku:  

Rok Národnost	1920 počet %	1935 počet %	2000 počet %
Lotyši Rusové Bělorusové Ukrajinci Poláci Litevci Židé Cikáni Němci Tataři Estonci Lívové Celkem	1.161.404 72,76 124.746 7,82 75.630 4,74 1040 0,07 54.567 3,42 25.588 1,60 79.644 4,99 1023 0,06 58.113 3,64 115 0,01 8.769 0,55 1.268 0,08 1.596.131 100,00	1.472.612 75,50 206.499 10,59 26.867 1,38 1844 0,09 48.949 2,51 22.913 1,17 93.479 4,79 3839 0,20 62.144 3,19 39 0,002 7.014 0,36 944 0,05 1.950.502 100,00	1.370.703 57,66 703.243 29,58 97.150 4,09 63.644 2,68 59.505 2,50 33.430 1,41 10.385 0,43 8.205 0,35 3.465 0,15 3.168 0,13 2.652 0,11 2.377.383 100,00

Podrobné informace o národnostní struktuře mezi válkami najdete zde (anglicky).

Územní rozmístění národností Lotyšska

 V roce 1935 tvořili Lotyši většinu prakticky na celém území Lotyšska. Jiné národnosti se nacházely zejména v těchto oblastech:

• Rusové (Slované): severovýchodní příhraničí kolem města Jaunlatgale (70-95 %; po 2. světové válce bylo toto území přičleněno k RSFSR a dodnes je součástí Ruska), východ a jihovýchod Lotyšska-města Daugavpils, Rēzekne, Ludza, Preiļi atd. ( 20-80 %)

• Poláci (Slované): několik míst v Latgale, např. Daugavpils, Ilūkste (15-30 %), a Kurzeme, např. Kuldīga, Aizpute a okolí (10-40 %)

• Bělorusové (Slované): východní příhraničí jižně od Zilupe (přes 50 %)

• Litevci (Baltové): několik úseků podél lotyšsko-litevské hranice, např. okolí měst Auce, Nereta (10-40 %)

• Estonci (Ugrofinové): několik úseků podél lotyšsko-estonské hranice, např. okolí měst Ainaži, Ape (10-25 %)

• Lívové (Ugrofinové): severozápadní cíp Lotyšska u mysu Kolka (přes 50 %)

• Němci (Germáni): malé území severně od Pļaviņasu (kolem 60 %), Riga (asi 10 %)

• Židé: několik měst v Latgale, např. Preiļi, Varakļāni (vše přes 50 %), Daugavpils, Subate, Zilupe, Ludza, Rēzekne, Kārsava (vše přes 25 %), dále např. Riga, Jēkabpils a Liepāja (kolem 10 %)

V roce 2000 je Lotyšsko národnostně výrazně heterogennější. Národnostní menšiny, které byly mezi válkami koncentrované jen do malých enkláv, jsou nyní více či méně rozmístěny po celém Lotyšsku. Nejvyšší podíl (přes 75 %) mají Lotyši zejména v oblasti Kurzeme (západní Lotyšsko) a ve venkovských regionech Vidzeme (severovýchodní Lotyšsko). Národnostně nejpestřejší jsou naopak především oblast Latgale (východní a jihovýchodní Lotyšsko), zázemí Rigy a největší lotyšská města. Rozmístění příslušníků ruské menšiny souvisí jednak s velikostí města, a jednak s jeho ekonomickou strukturou (nejvíce Rusů se stěhovalo do nově industrializovaných oblastí s těžbou surovin a odvětvími těžkého průmyslu). Obyvatelstvo jiné než lotyšské národnosti dnes žije zejména v těchto oblastech:

• Rusové (Slované): celé Latgale 25-95 %, nejvíce (přes 50 %) v Daugavpilsu, Rēzekne, Zilupe a nejbližším okolí těchto měst; severovýchodní cíp Lotyšska kolem vesnice Zaiceva (přes 75 %; malý zbytek území, přičleněného po 2. světové válce k RSFSR); Riga a zázemí, např. Jūrmala, Olaine, Salaspils, Kalnciems, Vangaži (kolem 30-50 %); širší zázemí Rigy, např. Jelgava, Ogre (10-30 %); území při estonské hranici kolem měst Valka a Seda (20-30 %, Seda však asi 65 %); některá další velká města, např. Liepāja, Ventspils, Jēkabpils (kolem 30-35 %)

• Poláci (Slované): oblast kolem Daugavpilsu (Svente přes 50 %, Daugavpils a Krāslava asi 10-15 %)

• Bělorusové (Slované): území při lotyšsko-běloruské hranici (35-50 %, kolem městečka Indra asi 60 %, Krāslava asi 20 %, Daugavpils asi 10 %)

• Ukrajinci (Slované): velká města (Riga, Jūrmala, Jelgava, Liepāja, Ventspils, Daugavpils kolem 3-10 %)

• Litevci (Baltové): pás podél lotyšsko-litevské hranice (Priekule a okolí 10-40 %, Auce a okolí kolem 15 %, příhraničí mezi Bauskou a Aknīste 10-20 %)

• Estonci (Ugrofinové): malé komunity podél lotyšsko-estonské hranice (Ainaži, Valka, Ape, Alūksne kolem 5 %)

• Lívové (Ugrofinové): několik vesnic kolem mysu Kolka, např. Mazirbe, Košrags, Vaide, Pitrags, Miķeļtornis (všude méně než 10 %)

• Židé: malé komunity v některých městech, nejvíce Riga (přes 1 %)