Vývoj národnostního
složení obyvatel Lotyšska
Lotyšsko
je národnostně velmi heterogenní stát. Ve srovnání s většinou
středoevropských zemí, kde se podíl dominantní národnosti blíží 100 %,
je podíl Lotyšů ve své vlastní zemi velmi nízký. Tradiční národností
konkurenci představují již po několik staletí Rusové. Hlavní příčinou
současného nízkého podílu Lotyšů na celkovém počtu obyvatel Lotyšska je
však samozřejmě především sovětská okupace. Během ní byly statisíce režimu
nepohodlných osob deportovány z Lotyšska do jiných částí Sovětského
svazu (především do střední Asie a na Dálný Východ). Opačným směrem, tedy
do Lotyšska, proudily stovky tisíc obyvatel ruské národnosti, méně pak
obyvatelstvo jiných národností Sovětského svazu. Jednalo se většinou o
rodiny vojáků či vysoce postavených partajních prominentů. V důsledku toho
poklesl podíl Lotyšů ve vlastní zemi z původních 3/4 na začátku
2. světové války na něco přes 50 % koncem 80. let
20. století. Podíl Rusů se naopak ve stejném období zvýšil z 1/10 na
1/3. V 90. letech došlo k mírnému obratu tohoto nepříznivého trendu,
takže v roce 2000 tvořili Lotyši již 57,5 % a Rusové "jen"
29,5 %.
Po
Lotyších a Rusech následují s odstupem další národnosti. Bělorusové se
podílejí na celkovém počtu obyvatel asi 4,1 %, Ukrajinci 2,7 %. I
u těchto národností došlo ve 2. polovině 20. století k růstu
jejich zastoupení. Relativně stabilní podíl vykazují Poláci (kolem
2,5 %) a Litevci (mezi 1 a 1,5 %). Od meziválečného období naopak
výrazně poklesl podíl Němců a Židů. Němci byli z Lotyšska částečně
vysídleni před zahájením 2. světové války, částečně pak po jejím
konci. Během války stihla nacistická armáda prakticky vyhladit židovskou
komunitu, která byla tehdy třetí nejpočetnější lotyšskou národností. Z
původních téměř 100 tisíc Židů klesl jejich počet na dnešních cca
10 tisíc.
Vývoj
zastoupení národnostních skupin v Lotyšsku:
Rok
Národnost
|
1920
|
1935
|
2000
|
Lotyši
|
Rusové
|
Bělorusové
|
Ukrajinci
|
Poláci
|
Litevci
|
Židé
|
Cikáni
|
Němci
|
Tataři
|
Estonci
|
Lívové
|
Celkem
|
|
1.161.404
|
72,76
|
124.746
|
7,82
|
75.630
|
4,74
|
1040
|
0,07
|
54.567
|
3,42
|
25.588
|
1,60
|
79.644
|
4,99
|
1023
|
0,06
|
58.113
|
3,64
|
115
|
0,01
|
8.769
|
0,55
|
1.268
|
0,08
|
1.596.131
|
100,00
|
|
1.472.612
|
75,50
|
206.499
|
10,59
|
26.867
|
1,38
|
1844
|
0,09
|
48.949
|
2,51
|
22.913
|
1,17
|
93.479
|
4,79
|
3839
|
0,20
|
62.144
|
3,19
|
39
|
0,002
|
7.014
|
0,36
|
944
|
0,05
|
1.950.502
|
100,00
|
|
1.370.703
|
57,66
|
703.243
|
29,58
|
97.150
|
4,09
|
63.644
|
2,68
|
59.505
|
2,50
|
33.430
|
1,41
|
10.385
|
0,43
|
8.205
|
0,35
|
3.465
|
0,15
|
3.168
|
0,13
|
2.652
|
0,11
|
|
|
2.377.383
|
100,00
|
|
Podrobné informace o
národnostní struktuře mezi válkami najdete zde
(anglicky).
Územní rozmístění národností Lotyšska
V
roce 1935 tvořili Lotyši většinu prakticky na celém území Lotyšska.
Jiné národnosti se nacházely zejména v těchto oblastech:
·
Rusové (Slované): severovýchodní
příhraničí kolem města Jaunlatgale (70-95 %; po 2. světové válce
bylo toto území přičleněno k RSFSR a dodnes je součástí Ruska), východ a
jihovýchod Lotyšska-města Daugavpils, Rēzekne,
Ludza, Preiļi atd. ( 20-80 %)
·
Poláci (Slované): několik míst v
Latgale, např. Daugavpils, Ilūkste (15-30 %), a
Kurzeme, např. Kuldīga, Aizpute a okolí (10-40 %)
·
Bělorusové (Slované): východní
příhraničí jižně od Zilupe (přes 50 %)
·
Litevci (Baltové): několik úseků
podél lotyšsko-litevské hranice, např. okolí měst Auce, Nereta
(10-40 %)
·
Estonci (Ugrofinové): několik
úseků podél lotyšsko-estonské hranice, např. okolí měst Ainaži, Ape
(10-25 %)
·
Lívové (Ugrofinové):
severozápadní cíp Lotyšska u mysu Kolka (přes 50 %)
·
Němci (Germáni): malé území
severně od Pļaviņasu (kolem 60 %), Riga (asi 10 %)
·
Židé: několik měst v Latgale,
např. Preiļi, Varakļāni (vše přes 50 %), Daugavpils,
Subate, Zilupe, Ludza, Rēzekne, Kārsava (vše přes 25 %),
dále např. Riga, Jēkabpils a Liepāja (kolem 10 %)
V roce 2000 je Lotyšsko
národnostně výrazně heterogennější. Národnostní menšiny, které byly mezi
válkami koncentrované jen do malých enkláv, jsou nyní více či méně
rozmístěny po celém Lotyšsku. Nejvyšší podíl (přes 75 %) mají Lotyši
zejména v oblasti Kurzeme (západní Lotyšsko) a ve venkovských regionech
Vidzeme (severovýchodní Lotyšsko). Národnostně nejpestřejší jsou naopak
především oblast Latgale (východní a jihovýchodní Lotyšsko), zázemí Rigy a
největší lotyšská města. Rozmístění příslušníků ruské menšiny souvisí
jednak s velikostí města, a jednak s jeho ekonomickou strukturou (nejvíce
Rusů se stěhovalo do nově industrializovaných oblastí s těžbou surovin a
odvětvími těžkého průmyslu). Obyvatelstvo jiné než lotyšské národnosti dnes
žije zejména v těchto oblastech:
·
Rusové (Slované): celé Latgale
25-95 %, nejvíce (přes 50 %) v Daugavpilsu, Rēzekne, Zilupe a nejbližším okolí těchto měst;
severovýchodní cíp Lotyšska kolem vesnice Zaiceva (přes 75 %; malý
zbytek území, přičleněného po 2. světové válce k RSFSR); Riga a
zázemí, např. Jūrmala, Olaine, Salaspils, Kalnciems, Vangaži (kolem
30-50 %); širší zázemí Rigy, např. Jelgava, Ogre (10-30 %); území
při estonské hranici kolem měst Valka a Seda (20-30 %, Seda však asi
65 %); některá další velká města, např. Liepāja, Ventspils,
Jēkabpils (kolem 30-35 %)
·
Poláci (Slované): oblast kolem
Daugavpilsu (Svente přes 50 %, Daugavpils a Krāslava asi 10-15 %)
·
Bělorusové (Slované): území při
lotyšsko-běloruské hranici (35-50 %, kolem městečka Indra asi
60 %, Krāslava asi 20 %, Daugavpils asi 10 %)
·
Ukrajinci (Slované): velká města
(Riga, Jūrmala, Jelgava, Liepāja, Ventspils, Daugavpils kolem
3-10 %)
·
Litevci (Baltové): pás podél
lotyšsko-litevské hranice (Priekule a okolí 10-40 %, Auce a okolí
kolem 15 %, příhraničí mezi Bauskou a Aknīste 10-20 %)
·
Estonci (Ugrofinové): malé
komunity podél lotyšsko-estonské hranice (Ainaži, Valka, Ape, Alūksne
kolem 5 %)
·
Lívové (Ugrofinové): několik
vesnic kolem mysu Kolka, např. Mazirbe, Košrags, Vaide, Pitrags,
Miķeļtornis (všude méně než 10 %)
·
Židé: malé komunity v některých
městech, nejvíce Riga (přes 1 %)
|