Česko-lotyšský spolek

Úvodní stránka

O Česko-lotyšském spolku

Aktuálně

Informace o Lotyšsku

Fotogalerie

Publikace o Lotyšsku

Staňte se naším členem

Články

Archiv

Zajímavé odkazy

Napište nám

 

Latgale

Daugavpils  Aglona  Rēzekne  Ludza

 

Jihovýchodní oblast Lotyšska, nazývaná Latgale, sousedí s Litvou, Běloruskem i Ruskem. Vyznačuje se především přítomností několika stovek jezer a jezírek. Ta jsou vhodná k rybaření, rekreaci i koupání, okolní krajina je jako stvořená k vycházkám a výletům. Směrem od severu, který pokrývá Latgalská vysočina (Latgales augstiene), přechází terén v nížinu podél řeky Daugavy. Na ní leží největší město Latgale Daugavpils, které je druhé největší v celém Lotyšsku.

Latgale po dlouhou dobu patřilo Polsku, a tak tu dodnes žije početná polská menšina. V Lotyšsku převládající protestantská náboženství jsou v Latgale z tohoto důvodu menšinová a převažuje katolické vyznání, vliv má i z Ruska přecházející pravoslaví.

Daugavpils

Druhé největší lotyšské město Daugavpils leží v jihovýchodním cípu země nedaleko hranice s Litvou a Běloruskem. Město se rozprostírá na obou březích Daugavy a žije v něm asi 114 tisíc obyvatel. Daugavpils je významnou dopravní křižovatkou, rozbíhají se tu silnice i železnice na Rigu, Rēzekne, do Běloruska i do Litvy. Město je zároveň centrem s pestrou škálou průmyslových odvětví od strojírenství a chemie až po potravinářský a dřevozpracující průmysl. Nejpočetnější národností jsou v Daugavpilsu Rusové.

Historie Daugavpilsu začíná v roce 1278, kdy řád německých rytířů nechal 15 kilometrů východně od současného města postavit na březích Daugavy kamenný hrad. Za livonské války byl však zničen a nikdy nedošlo k jeho obnově. V místě dnešního Daugavpilsu vzniklo významnější sídlo až ke konci 16. století, kdy tu byl postaven také nový hrad a kdy sídlo získalo městská práva (1582). Hrad byl na počátku 19. století přestaven do dnešní podoby. V této době již město patřilo carskému Rusku. Rozvoj města podpořilo i napojení na železniční síť koncem 19. století. Za obou světových válek byl Daugavpils těžce poničen.

Centrum města sice není příliš staré, ale je upravené a plné zeleně. Nedaleko nádraží se nachází katolický kostel sv. Petra (Sv. Pētera baznīca) z 19. století. Zajímavější je však pravoslavná katedrála sv. Borise a Gleba (Borisa un Gļeba pareizticīgo katedrāle), stojící severovýchodně od centra na druhé straně železniční tratě. Byla postavena v roce 1905 a patří k nejhezčím v Lotyšsku. Ve městě sídlí také regionální muzeum.

Za návštěvu stojí také pevnost z let 1810-33 v západní části města na břehu Daugavy. Vlastní hrad je obehnán zachovalými hradbami s osmi obrannými věžemi. Protože na konci 19. století již hrad nemohl plnit obrannou funkci rozrůstajícího se města, stalo se z něj skladiště zbraní. Za sovětské éry tu sídlila ruská armádní škola a také dnes objekt patří vojsku.

Informační kancelář sídlí v Daugavpilsu na Rīgas iela 50/52.

Další informace: www.daugavpils.lv

Aglona

Hlavní katolické centrum země se nachází asi 45 kilometrů severovýchodně od Daugavpilsu směrem na Rēzekne. Je jedním z výchozích bodů k nádherným jezerům (Ciršu, Aglonas, Rušonu a jiná), která pokrývají celé východní Latgalsko.

Na konci 17. století byl v Agloně založen dominikánský klášter, jehož součástí se na konci 18. století stala trojlodní bazilika. Klášter byl později zrušen, ale bazilika řadí Aglonu k nejzajímavějším místům Latgalska. Má dvě 60 metrů vysoké věže, uvnitř se nachází krásný vyřezávaný oltář. Jeho součástí je obrázek Matky Boží, který je kopií obrazu ze známého litevského hradu Trakai. V Agloně se každoročně v srpnu koná náboženská pouť. O významnosti aglonské baziliky svědčí i to, že ji v roce 1993 navštívil papež Jan Pavel II.

Rēzekne

Přestože je město Rēzekne položeno v samém centru Latgalska, zůstává ve stínu mnohem většího Daugavpilsu. Žije tu asi 39 tisíc obyvatel. Rēzekne je důležitým dopravním uzlem, kříží se tu tratě Riga-Moskva a Vilnius-St. Peterburg. Protože se tu sbíhá i několik hlavních silnic, je město velmi dobře dostupné. Mezi průmyslovými odvětvími dominuje strojírenství a potravinářství.

Již v 9. století stál v místě dnešního Rēzekne na stejnojmenné řece hrad. Ten byl koncem 14. století nahrazen pevností, kterou tu vybudovali němečtí rytíři. V důsledku strategické polohy probíhala v oblasti Rēzekne řada válek, jež dlouho znemožňovaly rozvoj města. Ten nastal až v 19. století díky zmíněné příhodné dopravní poloze. Rēzekne bylo velmi poškozeno za druhé světové války, a tak se v jeho centru dochovalo málo historických památek.

V samém centru města stojí památník Svobody „Māra“, jehož osud v posledních 60 letech je více než výmluvný. Byl odhalen těsně před začátkem druhé světové války, po jejímž zahájení jej strhli Sověti. Když bylo Lotyšsko okupováno Němci, byl památník znovu vztyčen, ale po válce byl Sověty opět odstraněn. K jeho novému odhalení došlo teprve v roce 1992.

Na konci Hradní ulice (Pils iela) stojí zříceniny hradu, založeného německými rytíři ve 14. století a zničeného Poláky v polovině 17. století. Zajímavé městské domy z 18. století najdeme na Latgalské ulici (Latgales iela).

Ludza

Malé městečko s 10,5 tisíci obyvatel se nachází v zapadlém koutě Latgalska asi 25 km východně od Rēzekne. V důsledku toho patří okolí Ludzy k nejzaostalejším regionům Lotyšska. Asi 20 km od Ludzy probíhá lotyšsko-ruská hranice.

Za vidění stojí romantická, 20 m vysoká zřícenina hradu, založeného roku 1399 a zničeného v důsledku několika válek.

Informační kancelář sídlí v Ludze na Baznīcas iela 42-11.

Další informace: www.ludza.lv

 

Daugavpils  Aglona  Rēzekne  Ludza

NAVRCHOLU.cz