|
Daugavpils
Aglona
Rēzekne
Ludza
Jihovýchodní
oblast Lotyšska, nazývaná Latgale, sousedí s Litvou, Běloruskem
i Ruskem. Vyznačuje se především přítomností několika
stovek jezer
a jezírek.
Ta jsou vhodná k rybaření, rekreaci i koupání, okolní
krajina je jako stvořená k vycházkám a výletům. Směrem
od severu, který pokrývá Latgalská vysočina (Latgales
augstiene), přechází terén v nížinu podél řeky
Daugavy. Na ní leží největší město Latgale Daugavpils,
které je druhé největší v celém Lotyšsku.
Latgale
po dlouhou dobu patřilo Polsku, a tak tu dodnes žije početná
polská menšina. V Lotyšsku převládající protestantská
náboženství jsou v Latgale z tohoto důvodu vystřídána
katolictvím, vliv má i z Ruska přecházející pravoslaví.
Daugavpils
Druhé
největší lotyšské město Daugavpils leží v jihovýchodním
cípu země nedaleko hranice s Litvou a Běloruskem. Město
se rozprostírá na obou březích Daugavy
a žije v něm asi 114 tisíc obyvatel. Daugavpils je významnou
dopravní křižovatkou, rozbíhají se tu silnice i železnice
na Rigu, Rēzekne, do Běloruska i do Litvy. Město je zároveň
centrem s pestrou škálou průmyslových odvětví od
strojírenství a chemie až po potravinářský a dřevozpracující
průmysl. Nejpočetnější národností jsou v Daugavpilsu
Rusové.
Historie
Daugavpilsu začíná v roce 1278, kdy řád německých
rytířů nechal 15 kilometrů východně od současného města
postavit na březích Daugavy kamenný hrad. Za livonské války
byl však zničen a nikdy nedošlo k jeho obnově. V místě
dnešního Daugavpilsu vzniklo významnější sídlo až ke
konci 16. století, kdy tu byl postaven také nový hrad a kdy sídlo
získalo městská práva (1582). Hrad byl na počátku 19.
století přestaven do dnešní podoby. V této době již
město patřilo carskému Rusku. Rozvoj města podpořilo i
napojení na železniční síť koncem 19. století. Za obou světových
válek byl Daugavpils těžce poničen.
Centrum
města
sice není příliš staré, ale je upravené a plné zeleně.
Nedaleko nádraží se nachází katolický kostel sv. Petra (Sv. Pētera
baznīca) z 19. století. Zajímavější je však
pravoslavná katedrála
sv. Borise a Gleba (Borisa
un Gļeba pareizticīgo katedrāle), stojící
severovýchodně od centra na druhé straně železniční tratě.
Byla postavena v roce 1905 a patří k nejhezčím v Lotyšsku.
Ve městě sídlí také regionální
muzeum.
Za
návštěvu stojí také pevnost
z let 1810-33 v západní části města na břehu
Daugavy. Vlastní hrad je obehnán zachovalými hradbami s osmi
obrannými věžemi. Protože na konci 19. století již hrad
nemohl plnit obrannou funkci rozrůstajícího se města, stalo
se z něj skladiště zbraní. Za sovětské éry tu sídlila
ruská armádní škola a také dnes objekt patří vojsku.
Informační
kancelář sídlí v Daugavpilsu na Rīgas iela 50/52.
Další
informace: www.daugavpils.lv
Aglona
Hlavní
katolické centrum země se nachází asi 45 kilometrů severovýchodně
od Daugavpilsu směrem na Rēzekne. Je jedním z výchozích
bodů k nádherným jezerům (Ciršu,
Aglonas, Rušonu a jiná), která pokrývají celé východní Latgalsko.
Na
konci 17. století byl v Agloně založen dominikánský klášter,
jehož součástí se na konci 18. století stala trojlodní bazilika.
Klášter byl později zrušen, ale bazilika řadí Aglonu k nejzajímavějším
místům Latgalska. Má dvě 60 metrů vysoké věže, uvnitř
se nachází krásný vyřezávaný oltář. Jeho součástí je
obrázek Matky Boží, který je kopií obrazu ze známého
litevského hradu Trakai. V Agloně se každoročně v srpnu
koná náboženská pouť. O významnosti aglonské baziliky svědčí
i to, že ji v roce 1993 navštívil papež Jan Pavel II.
Rēzekne
Přestože
je město Rēzekne položeno v samém centru Latgalska,
zůstává ve stínu mnohem většího Daugavpilsu. Žije tu asi
39 tisíc obyvatel. Rēzekne je důležitým dopravním
uzlem, kříží se tu tratě Riga-Moskva a Vilnius-St.
Peterburg. Protože se tu sbíhá i několik hlavních silnic,
je město velmi dobře dostupné. Mezi průmyslovými odvětvími
dominuje strojírenství a potravinářství.
Již
v 9. století stál v místě dnešního Rēzekne
na stejnojmenné řece hrad. Ten byl koncem 14. století
nahrazen pevností, kterou tu vybudovali němečtí rytíři. V důsledku
strategické polohy probíhala v oblasti Rēzekne řada
válek, jež dlouho znemožňovaly rozvoj města. Ten nastal až
v 19. století díky zmíněné příhodné dopravní
poloze. Rēzekne bylo velmi poškozeno za druhé světové války,
a tak se v jeho centru dochovalo málo historických památek.
V samém
centru města stojí památník Svobody „Māra“, jehož osud v posledních
60 letech je více než výmluvný. Byl odhalen těsně před začátkem
druhé světové války, po jejímž zahájení jej strhli Sověti.
Když bylo Lotyšsko okupováno Němci, byl památník znovu
vztyčen, ale po válce byl Sověty opět odstraněn. K jeho
novému odhalení došlo teprve v roce 1992.
Na
konci Hradní ulice (Pils
iela) stojí zříceniny
hradu,
založeného německými rytíři ve 14. století a zničeného
Poláky v polovině 17. století. Zajímavé městské domy
z 18. století najdeme na Latgalské
ulici (Latgales iela).
Ludza
Malé
městečko s 10,5 tisíci obyvatel se nachází v zapadlém
koutě Latgalska asi 25 km východně od Rēzekne. V důsledku
toho patří okolí Ludzy k nejzaostalejším regionům
Lotyšska. Asi 20 km od Ludzy probíhá lotyšsko-ruská
hranice.
Za
vidění stojí romantická, 20 m vysoká zřícenina
hradu,
založeného roku 1399 a zničeného v důsledku několika
válek.
Informační
kancelář sídlí v Ludze na Baznīcas iela 42-11.
Další
informace: www.ludza.lv
Daugavpils
Aglona
Rēzekne
Ludza
|
