Jazyk

Lotyština a její dialekty  Jazykové znalosti obyvatel Lotyšska  Slovníky

Lotyština a její dialekty

Úředním jazykem v Lotyšsku je lotyština. Jedná se o baltský jazyk částečně podobný litevštině. Oba jazyky jsou současně jedinými živými jazyky baltské skupiny indoevropské jazykové rodiny. Až do 17. století, kdy byl baltský kmen Prusů definitivně asimilován Němci, k nim patřila také pruština. Lotyština, podobně jako litevština, vznikla z jazyků baltských kmenů, které obývaly současné lotyšské území.

Současná lotyština má tři základní dialekty, které se dělí do dílčích nářečí. Středolotyšský dialekt (vidus dialekts) je rozšířen přibližně v širokém pásu Liepāja–Jelgava–Riga–Valka. Dělí se do tří nářečí. Na západě kolem Liepāji a Kuldīgy jsou to nářečí kurská (kursiskās izloksnes), ve středním Lotyšsku v oblasti Saldusu, Tukumsu, Jelgavy a Bausky se mluví zemgalskými nářečími (zemgaliskās izloksnes) a kolem Rigy, Ogre a Valmiery se užívá vidzemských nářečí (vidzemes izloksnes). Středolotyšský dialekt se stal základem současné spisovné lotyštiny.

Lívský dialekt (lībiskais dialekts) je rozšířen na území, která dříve obývali ugrofinští Lívové, tedy v severozápadním Lotyšsku a podél vidzemského pobřeží. Dělí se do dvou nářečí. V severozápadním Lotyšsku (severním Kurzeme) kolem Ventspilsu, Talsi a Kolky jsou to kurzemská nářečí (kurzemes izloksnes) a podél vidzemského pobřeží kolem Limbaži, Ainaži a Mazsalaci se hovoří vidzemskými nářečími (vidzemes izloksnes). Lívský dialekt se vyznačuje řadou výrazů ugrofinského původu, které sem přinesli právě Lívové. Nejvíce to platí pro výrazy, které se týkají rybolovu, mořeplavectví a zemědělství, protože tyto aktivity byly pro Lívy typické.

Východní, kopcovitou část lotyšského území pokrývá horalský dialekt ("dialekt horních venkovanů", augšzemnieku dialekts). Dělí se na dvě nářečí. Jižně od řeky Daugavy a v oblasti Vidzemské vysočiny (kolem města Madona) jsou to sélské dialekty (sēliskās izloksnes), pojmenované podle baltského kmene Sélů, který obýval tuto oblast. Obyvatelé východního Lotyšska kolem Alūksne, Balvi a Rēzekne mluví dialekty latgalskými (latgaliskās izloksnes). Latgalská nářečí se nejvíce odlišují od spisovné lotyštiny, jsou ovlivněné litevštinou a částečně i běloruštinou a ruštinou. Mají dokonce vlastní písemnou podobu, v níž se některá písmena a skupiny hlásek píší (a říkají) jinak než v lotyštině.

Jazykové znalosti obyvatel Lotyšska

Nejužívanějším jazykem v Lotyšsku je samozřejmě lotyština. Ovládá jí velká většina obyvatel Lotyšska. Procentuálně nejrozšířenější je znalost lotyštiny na venkově, kde výrazně dominuje obyvatelstvo lotyšské národnosti. V Rize a jejím okolí, kde je národnostní složení pestřejší, hovoří lotyšsky jen asi 2/3 obyvatel. Podobný podíl obyvatel hovořících lotyšsky vykazuje také oblast Latgale s vysokým zastoupením Rusů a Bělorusů. Podíl obyvatel hovořících lotyšsky podle 26 regionů a 7 největších měst (v roce 2002):

podíl (r.2002)	regiony a města
přes 95 %	regiony Liepāja, Kuldīga, Ventspils, Talsi, Saldus, Tukums, Limbaži, Valmiera, Cēsis, Madona, Gulbene a Alūksne
90 - 95 %	regiony Dobele, Bauska, Ogre, Aizkraukle, Valka a Balvi
80 - 90 %	regiony Riga, Jelgava, Jēkabpils a Preiļi; města Liepāja a Ventspils
70 - 80 %	regiony Rēzekne a Ludza; města Jūrmala Jelgava a Rēzekne
60 - 70 %	regiony Daugavpils a Krāslava; město Riga
do 60 %	město Daugavpils

Druhým nejrozšířenějším jazykem v lotyšsku je ruština. Rozmístění obyvatel ovládajících ruštinu (všech, nejen těch, kteří ji mají jako mateřský jazyk), je do značné míry inverzní k rozmístění lotyšsky hovořících obyvatel. Nejvíce obyvatel hovoří rusky v Latgale (místy přes 90 %) a ve velkých městech (přes 80 %). Podíl obyvatel hovořících rusky podle 26 regionů a 7 největších měst (v roce 2002):

podíl (r.2002)	regiony a města
přes 95 %	město Daugavpils
90 - 95 %	regiony Daugavpils a Krāslava
80 - 90 %	regiony Riga, Jelgava, Aizkraukle, Madona, Jēkabpils, Preiļi, Rēzekne a Ludza; města Riga, Jūrmala, Jelgava, Ventspils, Liepāja a Rēzekne
70 - 80 %	regiony Dobele, Bauska, Ogre, Cēsis, Valka, Gulbene, Alūksne, Balvi
60 - 70 %	regiony Liepāja, Ventspils, Talsi, Tukums, Saldus, Limbaži a Valmiera
do 60 %	region Kuldīga

Nejrozšířenějším světovým jazykem (nepočítáme-li ruštinu) je v Lotyšsku angličtina. Ovládá ji zhruba každý osmý obyvatel Lotyšska. Obyvatelstvo hovořící anglicky je pochopitelně soustředěno do hlavního města Rigy a jejího zázemí, kde je rozšířen cestovní ruch a mezinárodní obchod. Nejméně jich je naopak v Latgale, kde žije ruská menšina. Podíl obyvatel hovořících anglicky podle 26 regionů a 7 největších měst (v roce 2002):

podíl (r.2002)	regiony a města
19,4 %	město Riga
15 - 18 %	regiony Riga, Ogre a Cēsis; města Jelgava a Jūrmala
12 - 15 %	regiony Ventspils, Talsi, Kuldīga, Saldus, Tukums, Bauska, Limbaži, Valmiera, Valka a Alūksne; města Ventspils a Liepāja
9 - 12 %	regiony Leipāja, Dobele, Jelgava, Aizkraukle, Jēkabpils a Gulbene; město Rēzekne
6 - 9 %	regiony Preiļi, Madona a Balvi; město Daugavpils
3 - 6 %	regiony Daugavpils, Krāslava, Rēzekne a Ludza

Druhým nejrozšířenějším světovým jazykem (nepočítáme-li ruštinu) je němčina. Její rozšíření lze obtížně zobecnit, částečně však souvisí s rozmístěním obyvatel německé národnosti před 2. světovou válkou. Nejvíce jich bylo ve venkovských a neruských oblastech. Podíl obyvatel hovořících německy podle 26 regionů a 7 největších měst (v roce 2002):

podíl (r.2002)	regiony a města
9 - 12 %	regiony Talsi, Kuldīga, Saldus, Limbaži, Valmiera, Gulbene a Madona
6 - 9 %	regiony Ventspils, Liepāja, Tukums, Dobele, Riga, Bauska, Ogre, Aizkraukle, Jēkabpils, Cēsis, Valka a Alūksne; města Ventspils, Liepāja, Riga, Jūrmala a Jelgava
3 - 6 %	regiony Jelgava, Daugavpils, Preiļi, Krāslava a Ludza; města Daugavpils a Rēzekne
do 3 %	regiony Rēzekne a Balvi

Slovníky

základní česko-lotyšská konverzace pro návštěvníky Lotyšska

lotyšsko-anglický a anglicko-lotyšský slovník (odkaz na jinou webovou stránku)

lotyšsko-anglický a lotyšsko-ruský slovník (odkaz na jinou webovou stránku)

Lotyština a její dialekty  Jazykové znalosti obyvatel Lotyšska  Slovníky